Druhý den mi agentura napsala potěšující zprávu. Přeposlala mi mail z anglické agentury, které psala rodina z Anglie (ten starší pár se spoustou zvířátek:D), že by byli rádi, kdybych jim zodpověděla na pár otázek - zda mi nevadí bydlet na vesnici, jestli mi nevadí psi a kočky v domě nebo jestli jsem nespokojená s pracovním rozvrhem. Momentálně jsou totiž na dovolené. Tak paráda! Ihned jsem se vrhla na odpovídání. Jelikož mi na této rodině obzvlášť záleželo, musela jsem udělat dobrý dojem. Napsala jsem, že mi nic nevadí, se vším jsem spokojená a klidně jim i o víkendu(což by byly moje free dny) s čímkoliv pomůžu, pokud budou chtít. Doufám, že se mi teď moje vstřícnost nevymstí:D.
Další dobrá zpráva, ten samý den. Španělská rodina s tím malým chlapečkem, co čekají holčičku se mnou chtějí mluvit. Jupííííí. Aspoň něco. Na telefonát jsem okamitě kývla a domluvila si ho na další den v sedm večer.
Druhý den, 19:00 hod. čekám na skypu. Pět minut - nic, deset minut - nic, patnáct minut - nic. Dělají si zase srandu?:D.....Po dvaceti minutách otevřu e-mail a vidím jeden od Paula - tatínka z té rodiny:
Dear Jana, sorry but today at 7 pm will be impossible will yo be available tomorrow at 9 pm?
Sorry about today
No. No problem! Čekám skoro půlroku na pitomý telefonát, tak proč bych nepočkala ještě jeden den:D. Odepsala jsem tedy, že zítra v devět.
Tak a chýlíme se do finále. Těšíte se? Já taky:D.
Další den (22.6.) jsem tedy čekala před devátou na skypu. Oprava. Čekala jsem tam už snad od sedmi:D. Nevím proč, ale asi jsem měla nějaké tušení, kdyby se zase něco "zajímavého" událo. Např. to, že hovor je dnes opět impossible:D. Ve 20:35 se dívám na mail. A tam zpráva z agentury: Tak rodinka z Anglie právě potvrdila, že by byli rádi kdybyste přijela. Nedýchám! Zastavil se mi tep a všechny důležité životní funkce. Nevím co mám dělat, ale asi jsem se v tu chvíli zbláznila. Zvedám se ze židle, letím do ložnice, skočím do peřin a řvu na mamku: "Mamííííí, tak jedu do Anglie! Napsali, že mě chcou!" Objímám ji a zase skočím do peřin:D. Opravdu to tak vypadalo, možná ještě hůř, ale většího debila tu ze sebe dělat nehodlám.
V mailu ještě stálo, že pokud se mi Anglie líbí víc, tak mám španělské rodince napsat, že jsem přijala jinou nabídku. Jestli ale chci počkat, tak si s nimi mohu dnes pokecat, třeba se jim taky budu líbit a budu se pak moct rozhodnout, jestli do Španělska nabo do Anglie.
No nebylo nad čím přemýšlet. Jasně, že Anglie. Píšu proto hned Paulovi, že se moc omlouvám, ale že jsem přijala jinou nabídku do Anglie a že jim přeju, aby našli tu správnou aupair. Paul napsal: What a pity! Enjoy your stay in England. Thanks, thanks, thanks:D. TO SI PIŠ, ŽE SI HO UŽIJU!!!
Nebudu vlastně pravá aupair, ale spíš housekeeper. Ale budu se starat o pejsky a kočičky, což jsou v podstatě taky takové děti:D. Na jednu stranu jsem ráda, aspoň nebude žádné rozčilování se s uřvanýma dětma, na druhou stranu si se psama a s kočkama asi moc nepopovídám. Ale kdo ví:D. Doufám, že aspoň se starouškama jo:D. Rodina zná i další rodiny, které mají děti a kdybych si chtěla vydělat něco navíc, tak mi tou nich domluví. Což je taky super. Mně ovšem ani tak nejde o to, kolik se vydělám, jako to, že budu PRYČ a něco dělat. Odlétám 5.7. z Prahy a letím na Gatwick. Z tama mě vyzvednou a pojedeme do vesničky jménem Langton Green. Tam bydlí. Teď nad tím tak přemýšlím - jak se vůbec na tom letišti poznáme? Zatím nevím, jak vypadají, snad pošlou aspoň jednu fotku. Vždyť na letišti bude tolik lidí. Na to se fakt těším:D.
Otázka do fóra: Jak jste se na letišti hledali s rodinkou vy? Kdosi mi říkal, že někteří mívají velké cedule se jménem apair. To jsem snad viděla ale jen ve filmu:D.
Tak gratuluju k rodince!! :) Snad bude vše ok. My se našli lehko, letiště v Dublinu je maličkaté a já tam navíc byla v 9 večer, takže jen pár lidí a Cate s Oliverem a Caoimhe jsem poznala hned jak vešli do haly :))
ReplyDeleteAhooj, taky gratuluju k rodině. Hlavně abys z nich byla nadšená i po příjezdu sem a užila si svůj pobyt tady. A vítej mezi Aupairkama:))
ReplyDeleteJá přiletěla před třemi měsíci na London/Luton o půl 9 a hodinu jsem na moji bývalou rodinu čekala. Ani mi nedali vědět,že přijedou později. Docela jsem měla strach, že si ze mě někdo udělal srandu,ale nakonec se objevila úplně jiná část rodiny, než jak jsme byli domluveni. Ale přijeli. A poznala jsem je,protože mi poslali fotky na email.
Ať ti pošlou fotky. Hlavně aby jsi věděla, že opravdu existují. I když je to přes agenturu,ale člověk nikdy neví.
Tak GOOD LUCK!:))
lunaas: Děkuji:-) Doufám, že to vše klapne, jinak bych už se normálně šla oběsit:D To si měla štěstí, že je letiště malinké:-) Já se docela bojím.
ReplyDeleteKlára: Děkuji, děkuji:-) Doufám v to, že to bude vše v pořádku a užiju si to se vším všudy. Fakt si čekala hodinu? Tak to já bych se už asi zbláznila. Ale aspoň vím, že se vyplatí počkat:D. Snad mi fotky pošlou, jinak teda nevím, jak se budeme hledat. Asi si tu ceduli pořídím já, se svým jménem:D.
Teď si mi nasadila brouka do hlavy s tím letištěm. :D:D:D Nicméně doufám, že fotky tomu pomůžou. :D
ReplyDeleteA také se přidávám ke gratulacím! Ať pejsci nejsou moc uštěkaní a kočky umňoukané! :):D:D
Ahoj,
ReplyDeletetaky se pridavam ke gratulacim a doufam, ze se ti prace bude libit. A je super, ze ti nevadi delat housekeepra. Ja bych na to osobne nebyla.
Ale z vlastni zkusenosti ti rikam, aby jsi si rodinu moc nerozmazlovala - oni si pak lehce zvykaji i na prace, ktere nemas dohodnute a pak je zacnou brat za samozrejmost.
A vikendy si nech pro sebe, pokud nejsi dohodla na necem jinem. Fakt je lepsi si radsi nekam zajet podivat, nez porat trcet v baraku a neco surovat. Aspon se vyvetras, odpocines od rodiny a poznas neco noveho.
Jinak s tim letistem - ja jsem jela busem a byla primo v londyne - a pak pouzila taxik, abych se k rodince dostala (rodinka samo taxi platila). Ale domluv se treba na papir A4 s natistenym tvym jmenem.
Tak tedy hodne stasti a at nadseni vydrzi co nejdele.
Enny: Taky doufám, napíšu jim, jestli by mi nějakou nemohli poslat:D. Každopádně vím, že moji fotku viděli, tak by mě poznat měli. Jinak si stoupnu s cedulí a budu čekat, kdo se mě ujme:D.
ReplyDeleteBubice: Máš pravdu:D. Určitě si víkendy nechám volné, přeci jen se chci taky někam podívat, tak aby si nezvykli na nějaký komfort ode mě.
Jinak jsou milí, paní mi už dvakrát napsala, že se těšííí :-)