Jak jsem slíbila, tak také plním. Těm, kteří nečetli můj první článek bych doporučovala si ho přečíst, jinak v tom budete mít vééééélký guláš:-).
Po registraci (už u druhé agentury:D) jsem opět netrpělivě čekala, jestli konečně dostanu nějakou solidní nabídku. Paní z agentury mi doporučila rozšířit hledání o Španělsko - přeci jen tam nelpí tolik na věku a lépe se sežene pouze něco na prázdniny. Nebyla jsem z toho teda vůbec nadšená a zpočátku jsem se tomu hrozně bránila. Pak jsem si ale řekla, že pokud nechci sedět doma na zadku a zbláznit se z toho, měla bych být ráda za cokoliv. Co by dali někteří i za Španělsko! Souhlasila jsem a s trochu větší nadějí jsem opět doufala a čekala. Takovou menší výhodou u této agentury bylo to, že na svých stránkách měli vystavené profily některých rodin, takže pokud se vám některá zamlouvala, mohl jí být přednostně ukázán váš profil. Mně se tam líbili snad všechny rodiny, jelikož už jsem byla vážně zoufalá, že jsem od února zatím žádnou nenašla:D. K mé smůle ale půlka z nich už byla pasé a ostatní potřebovali řidičku. Že já jsem si ten řidičák neudělala:D. Ovšem - i já jsem se dočkala a konečně přišel den D. Dostala jsem nabídku! Rodina ze Španělska, které jsem se moc líbila. No, nebyla jsem z toho nijak nadšená, zvlášť když chtěli aupair jen na 5 týdnů. Škoda, ale musela jsem říct ne. Vzápětí mě hryzalo svědomí, jelikož času bylo málo, rodin ještě méně, takže jsem přemýšlela a přemýšlela, zda bych neměla kývnout. Jenže, co když se pak najde něco lepšího? (Přeci jen ještě nebylo všem dnům konec, že jo:D.) No néé, nemůžu. Musím věřit, že se něco lepšího opravdu najde. Španělskou rodinku jsem tedy odmítla. Už jak nemocný člověk jsem každých 5 minut aktualizovala e-mail, jestli náhodou není nabídka nová. A ona druhý den byla! Rodinka z Anglie, poblíž Londýna, starší manželé, kteří mají 3 kočky a 2 psi, velký dům se zahradou a vyhřívaným bazénem:D A to není sranda. Hledali aupair (v tomto případě spíš housekeeper nebo něco podobného), která by jim pomáhala s úklidem a se zvířátkama. Byla jsem z toho NAPROSTO NADŠENÁ! V profilu bylo psáno v podstatě vše důležité, co jsem potřebovala vědět - přesných rozvrh co jaký den budu dělat, kdy mají pejsci papat, kdy kočičky, dokonce to bylo tak vychytané, že tam bylo zmíněno, že ráno se musí rozhrnout závěsy:D Taky kdy je večeře, oběd...no prostě všechno. Hrozně se mi to páčilo, navíc v milované Anglii. Okamžitě jsem odepsala, že rozhodně zájem mám. Zajímaly mě fotky pejsků, bohužel mi paní z agentury odepsala, ze manželé nejsou tak počítačově zdatní, takže fotky mi poskytnout nemůže. Nevadí, taky mě to mohlo napadnout. Pár chvil na to mi nabídla další rodinu, tentokrát ze Španělska, s jedním 2,5 letým chlapečkem, která navíc čekala v červnu holčičku. Z fotek vypadali moc sympaticky, hlavně ten klučina byl k sežrání. Byl jak andělíček s kudrnatýma blonďatýma vláskama, že byste ani neřekli, že je to Španěl:D Usoudila jsem, že kývnu i na tuto, protože kdyby jedna nevyšla, je ještě šance, že vyjde ta druhá. Po víkendu přišla radostná zpráva - starší pár z Anglie si na mě vyžádali e-mail a prej mě budou kontaktovat přes něj. Vím, že to ještě nic neznamenalo, ale aspoň dobrý krok kupředu ano. Čekala jsem, že druhý den už budu netrpělivě číst každičké slovo e-mailu, který mi napíší. Ale žádný mi nepřišel. Ani další den, ani další den...Prosila jsem paní z agentury, jestli by mi mohla zjistit, zda o mě tedy mají zájem nebo ne, protože slíbili, že napíší, ale zatím se tak nestalo. Paní z agentury slíbila, že vše zjistí a k tomu u přidala "bonus", že by mi ráda zavolala ta španělská rodinka. Byla jsem nadšená (i když to bylo Španělsko), protože to znamenalo, že o mě mají aspoň malý zájem:-) Dohodli jsme se, že zavolají další den od pěti hodin odpoledne. Zvláštní bylo, že jsem nebyla vůbec nervózní (teď kecám, trošku jsem byla:D) a hrozně jsem se na telefonát těšila. Měli volat na mobil, ale paní z agentury mi napsala do mailu, že pokud se budou chtít dohodnout a volat přes skype, tak mi napíší e-mail. No co se pak ale událo, na to snad nikdy v životě nezapomenu.
Asi od čtyř jsem seděla u pc, jelikož jsem nevěděla, pomocí jakého "prostředku" si teda pokecáme. Kontrolovala jsem e-mail a najednou vidím, jeden přišel. A španělsky. Tak na to koukám, jak péro z gauče, nerozumím ani slovo. Hodím to proto do toho "úžasného" překladače na googlu, který to samozřejmě přeložil uplně jinak, než to bylo myšleno. Přeložil to tak, že píše aupair z rodiny, která mi má volat a jestli bych jim nemohla poslat nový skype, protože ten, který jim dala agentura nefunguje. Ten skype byl bráchy, protože já jsem si od svého nepamatovala přihlašovací jméno:D. Ale asi negungoval, na což mě i brácha upozorňoval. No nevadí. Založila jsem v rychlosti nový a na mail jsem té aupair (která nakonec aupair nebyla:D) odpověděla, jestli mluví anglicky, protože já španělský neumím a jestli je teda aupair té rodiny. Přidala jsem ještě nový skype a čekala na odpověď. Tak přišla rychle a v ní stálo, že ano, je aupair od té rodiny a jestli mi teda může rodina zavolat dnes v šest hodin. Napsala jsem ano. No, bylo mi to takové divné, pořád jsem si ten první mail od ní překládala v googlu, jestli jsem to správně pochopila, ale vypadalo to, že pochopila. Pak mě napadlo, že sestřenka vlastně španělsky umí dost dobře, tak jsem jí do sms ten mail přepsala, jestli by mi to mohla přeložit. Štěstí, že to nebyl nijak dlouhý mail, jen pár vět:D. A teď ta NEJVĚTŠÍ SRANDA:D.
Sestřenka neodepisovala, (odpověď poslala asi za hodinu a půl poté) tudíž už jsem dávno musela být na skypu, protože bylo šest. Zapnula jsem skype a potvrdila žádost o přijetí nového kontaktu. "Kontakt", který se jmenoval Maria hned napsal, tak jsem odepsala. Podle toho jméno jsem usoudila, že to bude ta aupair, jelikož hostmum se měla jmenovat Esther a hostdad Pau. Zajímalo mě, kdy aupair končí a jak se tam u rodiny má, takže jsem se hned zeptala. Maria odepisovala docela dlouho, ale napsala, že potřebují aupair na dva měsíce. Nechápala jsem odpověď, protože jsem se ptala na něco úplně jiného:D. Řekla jsem si, že u toho PC už asi sedí hostmum a tak jsem se zeptala, zda už si píši s Esther. Po dvou minutách přišla odpověď, že se jmenuje Maria, že mi rozumí a že je matka rodiny. Poznala jsem, že anglicky moc neumí - podle těch nesmyslů, které nebyly nějak gramaticky správně, nicméně se z toho dalo nějak vydedukovat, co má asi na mysli. Tak ale to už jsem byla docela zmatená, nechápavě jsem kroutila hlavou a začala jsem si připadat jak blázen:D. Jak může být Maria hostmum, ta se má přece jmenovat Esther! Takové jméno aspoň bylo uvedeno v profilu rodiny. Potřebovala jsem si udělat jasno, protože mi to začínalo připadat, jako kdyby si tam ze mě někdo dělal srandu. Napsala jsem, že mám dnes mluvit s rodinou ze Španělska, kteří bydlí v Barceloně, mají jednoho chlapečka a čekají v červnu holčičku. Po menší prodlevě jsem si mohla přečíst odpověď. Jmenuji se Maria, mám tři holčičky a bydlím ve Španělsku - tři dny kdesi a čtyři dny zase někde jinde (už nevím, co tam bylo za místa:D). Nevím, jestli si dokážete představit, jak jsem se tvářila, když jsem si to přečetla. Začínala jsem mít záchvaty smíchu, protože nic jiného mi ani nezbývalo. Brečet přece nebudu. Jednoduše se stal nějaký omyl! Maria mi po chvíli napsala, že mi něco poslala na mail a mám se na to podívat. Dívám se a vidím profil nějaké Hany, která je také registrovaná u té samé agentury jako já. Má 25 let, řidička...a já vůbec nic nechápu:D. Maria se mě po chvilce zeptala, zda to jsem já, protože s touhle aupair dnes má telefonovat. Tak jsem jí hezky napsala, že to teda rozhodně já nejsem a nazpět jsem jí poslala svůj pravý profil. Ještě, že jsem ho měla uložený v pc. Už se mi začínaly věci dávat dohromady - někdo nás spletl a místo, aby rodině dal kontakt na Hanu, dal jim kontakt na Janu, tedy na mě:D. A spletla to buď česká nebo španělská agentura. Hrůza! Napsala jsem jí, co se stalo a obě jsme byly značně rozladěné. Slíbila jsem jí, že se zeptám u mé agentury, kde se stala chyba a dám jí vědět. Rozloučily jsme se a já si šla dát studenou sprchu:D. Okamžitě jsem psala do agentury a podrobně popsala celou situaci. Záhy přišla odpověď, kde stálo, že dnes jsem opravdu měla mít hovor s touhle rodinou, kteří mají tři holčičky a že rodina, s jedním chlapečkem, kteří čekají v červnu holčičku zatím telefonát se mnou nepotrvdili. Tak to už to ve mně vřelo, protože já NIC o žádné rodině s třema holčičkama nevím, nikdy jsem jejich profil neviděla ani od agentury nedostala. To jsem taky agentuře napsala. Už jsem byla uplně zoufalá, protože to na mě bylo moc:D. Naštěstí se to všechno uvedlo na pravou míru. Paní z agentury se mi omlouvala a napsala, že mám pravdu. Já jejich profil nedostala, oni však můj viděli. Viděli i můj profil i Hany profil, ale chtěli mluvit s pouze s Hanou! Jenže, naše jména se liší pouze jedním písmenem, takže když psali agentuře, na kterou chtějí kontakt, napsali že na mě, místo na Hanu. Prostě spletli písmeno! Chápete to?:D. Jedno písmeno mě stálo takové nervy!
Večer jsem byla uplně hotová. Měla jsem nutkání zároveň se smát i brečet. Brečet, protože to opět nevyšlo. Opět nemám rodinu:-(. Ale? Jak to nakonec dopadlo se dočtete v dalším článku. Musím dát trošku pauzu, po téhle smršti písmenek necítím prsty a vypadám nějak takhle:D.
