Tak. Nevím, čím bych začala, jelikož toho mám na srdci o něco víc, než jsem schopná za hodinu napsat. Bohužel mě časově omezuje stav baterie v notebooku, která už nemá takovou výdrž, jakou mívala. Ale dobře - začněme tedy tím, že jsem se letos v únoru rozhodla rozšířit "óperské" řady. Nepopadlo mě to jen tak, z ničeho nic. To, že vycestuji jako au-pair mi v hlavě běhá od minulého léta. Tehdy mi bylo 17 a nějaká šance, že by se mi podařilo najít rodinu, byla nulová. Agentury od 17-ti také nebrali, tak jsem si řekla, že počkám další rok a pak, že se do toho vrhnu po hlavě:D. Nevím, proč jsem si tenkrát myslela, bůh ví, jak to bude jednoduché, když už mi přece bude těch OSMNÁCT:D. Nicméně, v únoru tohoto roku jsem se do toho rozhodla "praštit" a zaregistrovala jsem se u Coolagent. Agentura vypadala solidně, na netu jsem si samozřejmě ze zvědavosti četla recenze, ze kterých jsem měla smíšené pocity. Jedni chválili, druzí nadávali - po hodině čtení jsem si řekla: prostě to nějak dopadne. A taky že dopadlo:D.
Celá registrace včetně vyřízení všeho možného (od referencí, výpisu z trestního rejstříku až po zaslání čtyř stovek) mi trvala asi 14 dnů. Uf, jako by to bylo včera, když jsem posílala tu naducanou obálku. Dorazila v pořádku - teď už jen čekat na první nabídky. Zapomněla jsem zmínit, že jsem se registrovala jako summer aupair, protože mě ještě čeká sladký rok ve škole a na víc jak 3 měsíce by to zatím neklaplo.
Už si přesně napamatuji, kdy mi přišla z agentury první nabídka, (mohla bych se podívat do mailu, ale myslím, že vás přesné datum stejně nezajímá:D) ale předpokládám, že někdy v dubnu. Ta v zápetí nevyšla. Pak přišlo dalších pět, deset, padesát...ne, kecám - tolik jich nebylo ani omylem, protože, kdyby jo, určitě by nějaká musela klapnout. I když...co si budeme nalhávat:D. Asi to nebudu natahovat - to nejdůležitější, co bych vám chtěla říct je, že jsem s Coolagentem začala být značně nespokojená. Ne proto, že by mi neposílali nabídky každý den, důvodem byl jejich přístup. Možná jsem dostala špatnou koordinátorku, o které jsem se mimochodem nedávno dozvěděla, že je jí teprve 22 let, což asi vysvětluje její chování, i když člověk by si řekl, že taková holka už to musí mít v hlavě srovnané. Kolikrát jsem se jí zeptala na věci, co mě zajímaly, napsala jsem jí je hezky do odrážek, aby, když na ně bude odpovídat, na žádnou nezapomněla. Slečna koordinátorka ovšem odrážky asi neviděla a z pěti věcí mi napsala odpověď pouze na jednu:D. Jak ten debil jsem si pak připadala já, když jsem jí otázky musela napsat po jedné, abych se vůbec odpověď dozvěděla. Směšných situací bylo víc, např. když jsem jí nejméně 4x napsala, ať mi nevolá, ale píše maily, protože chodím do školy a tam si nemůžu zvednout telefon kdy se mi zachce. Slečna to asi opět pochopila záhadou jinak, protože jsem od ní měla už tolik zmeškaných hovorů...:D. Pokaždé, když si na to vzpomenu, tak si říkám, že si možná slečna koordinátorka za ty čtyři stovky, které jsem jí k registraci poslala, mohla koupit pamatováka. Vidíš babi, pořád ti říkám, že sklerózu nemají jen starší lidé :o).
V té době jsem si samozřejmě začala uvědomovat, že to s Coolagent nebude nijak slavné, takže jsem se zaregistrovala na všech možných stránkách, kde se aupair registrují. Do dneška mám nejlepší pocit pouze z aupair-world, z ostatních stránek mi totiž každý den chodí maximálne spamy nebo podvody, kdy tatínek ztratil při autonehodě manželku, takže nutně potřebuje pro své dětu aupair. A ten plat! 2500 liber za měsíc a k tomu 400 liber kapesné. No neberte to:D. Nicméně jsem Hhledala a hledala, dokonce jsem k mému štěstí narazila i na pár sympatických rodin, kterým jsem se líbila. Pokaždé, když mi přišla "zelená" odpověď mi svitla naděje. Většinou to ale dopadlo tak, že jsme si napsali pár mailů a pak už se rodinka neozvala. Jednou mě to vážně nasralo (nasralo, ne naštvalo:D), když jsem našla super rodinu, psali jsme si, ale bohužel potřebovali aupair už od začátku května, což jsem si já kvůli škole, která je mi mimochodem úplně k ničemu, nemohla dovolit. Smutně jsem rodince udělala pápá a hledala dál. Dny utíkaly, začal červen a já měla nervy na dranc:D. Nemohla jsem pochopit, že jsem ještě nenašla žádnou rodinu. Doma mi všichni začali chytře vykládat, že mi přece říkali, že letos ještě nemám šanci a mám počkat minimálne dva roky. A bla bla bla. Možná to znáte. No neposlouchala jsem je, začala jsem se pravidelně modlit a věřila jsem, že se ta pravá rodina pro mě ještě najde.
Možná to modlení pomohlo, protože jsem přes kamarádku (s kterou jsem si nepsala snad rok) narazila na jinou, další agenturu - Aupair Alegre. (Určitě si teď říkáte - hlavně vy, zkušené aupair - že jsem asi pěkne blbá, když jsem se znova rozhodla vyhodit peníze z okna hezky další agentuře:D.) Ovšem, kamarádka tam sama byla registrovaná a nemohla si na nic ztěžovat. Jak už je mým zvykem, ještě než jsem se rozhodla agentuře sesmolit pár řádků, jsem na internetu hledala recenzi. K mému zklamání jsem ale žádnou nenašla:D Bylo mi to divné, asi to bude nějaká menší agentura, říkala jsem si, ale neměla jsem co ztratit (vlastně maximálně 300 Kč za registraci), takže jsem tam napsala, zda ještě přijímají registrace summer aupair, jelikož už byl červen, což znamená minimum času na nalezené rodiny. Paní byla rychlá, ihned mi odepsala, že šanci mám a poslala vše potřebné k registraci. Zodpověděla mi na VŠECHNY mé otázky, což byla velmi příjemná změna po zkušenosti s Cooagent:-) I samotná registrace byla rychlejší, než jsem si myslela. Za dvě hodinky jsem jí posílala komplet vyplněnou zpět. Výpis z trestního rejstříku a potvrzení od doktora prej stačí až před odjezdem. Teď už mohu říct, že se registrace u této agentury vyplatila. Jak to probíhalo dál se dozvíte v příštím článku...:o).

No comments:
Post a Comment